BĚHÁNÍ JE PRO RADOST NEBO PRO ZOUFALSTVÍ?

26.11.2010

A další čtenáři píší...

Dobrý den, videl jsem na internetu diskuzi o pohybových bolesti a chtel bych se zeptat. Jsem amatersky fotbalista a chtel bych trosku fizicku zlepsit tak proto beham vytrvalostni trate,ale problem je jak clovek bezi porad jedno tempo nebo polohu tela ma porad stejny tak zacinaji asi tak po 1km se dostavovat bolesti do zad nekde kolem krize a citim pri kazdym doslapu bolest az me to donuti prestat bezet vubec nevim co by to mohlo byt dekuju za kazdou radu Luboš,23 let

Odpověď:

Dlouho zde vysvětluji, jak škodlivý je běh tak zvaně s dopadem na paty. Takže znovu: pata není nášlapným orgánem, pouze se musí povrchu zlehka dotknout, protože měří jeho ev. příčný sklon kvůli optimálnímu došlapu celou ploskou nohy. To je důležité pro to, aby zejména ploska nohy s prsty pak částečně vykryla případné terénní nerovnosti. Ty se nesmí totiž dostat od kolen výše, protože pak nastává to, na co si stěžuješ. Nerovnosti se promítají prostřednictvím nevyrovnaného přenosu do pánevních kostí a ty změní postavení kosti křížové která je mezi nimi. Ta se nesprávně vymezí vůči 5 bedernímu obratli a jsou tu urputné bolesti. Je to vlastně přirozená obrana těla, aby takto alespoň částečně zbraňovala dalšímu pokračování průniku terénních nerovností přes veškeré obratle až do lebečních kostí. Tím by byl ohrožen mozek, kde by došlo k rozpojování synchronicity mozkových hemisfér a následně k degradaci tělesných funkcí a osobnosti daného člověka. Vzhledem k tomu, že více jak 95% lidí má dysfunkci chůze, nelze se divit celkově se zhoršujícímu zdravotnímu stavu obyvatel a pustupnému narůstání depresí. Stačí nahlédnout do kterékoliv psychiatrické léčebny a dívat se doslova s hrůzou, jaké tam mají všichni pacienti defekty chůze. Takže to je to, co Tě donutí takového běhu zanechat, Tvé tělo je rozumnější jako Ty. Nechápu, jak propagátoři vytrvalostních běhů doslova kecají o jakémsi překonávání vůle a motivaci, tím pouze těm nepoučitelným ubližují. Také to podle toho na těch závodech v cíli vypadá.Vytrvalostní běh je vůbec nejtěžší činnost pro lidské tělo a musí na něj být po všech stránkách připraveno. Nezáleží ani tak na věku, spíše na vyrovnanosti kostry a všech jejich kloubů se správným nášlapem chodidel, optimální respiraci schopné se bez problémů přizpůsobovat proměnlivé námaze a dostatečně zásobovat veškeré tělesné tkáně kyslíkem. Byť to bude připadat naivní, ale i tenhle běh musí být pro tělo spíše příjemným. Jakmile začne příliš trpět, je lepší toho nechat. Klouby milý Luboši se musí při tom odvalovat, nikoliv dopadat. Stačí se dívat na Pražský Maraton, to je každoroční přehlídka naivity z tzv. "běhání pro radost a zdraví". Ve předu několik Etiopanů a Keňanů, vzešlých z nejchudších poměrů a proto v mládí pouze chodili od ničeho k ničemu a mezitím běhali. Takže jejich páteř doposud "nezapomněla" spolupráci s gravitací a ta je za to "tlačí" do cíle. Více jak hodinu za nimi pak naši "přední nejlepší" se stylem dodělávajích labutí a pak cca 8,5 tisíce "amatérských sportovců" belhajících roztodivnými styly. A to pouze ti nejtvrdší, ostatní zvracejí, omdlévají a cíl nikdy nespatří. Tihle všichni tu gravitaci "nesou", protože svůj styl "studují" na specializovaných běžeckých webech, kde se s vážnou tváří vysvětluje tzv. běh přes paty se supinací a nebo s pronací. Na www.behej.com univerzitní doktorandka "vysvětluje" jak při tom všem lze ještě ušetřit některé svaly. (???) A k tomu se jim nabízejí "spešl" tretry. Stál jsem v němém údivu, když mi klient ukazoval hrdě takovéto botky s tím, že když šel ke mně od vozu měl pronaci, ale boty měl pro supinaci. Dlouho zde vysvětluji, jak je vlastně škodlivé to tzv. sportovní obutí s gelovou či vzduchovou náplní pro větší tlumení a posilování "vybraných" svalů. Správně nastavené a plně funkční chodidlo nic takového nepotřebuje, spíše mu to škodí. Při vytrvalostním běhu se musí chodidlo odvalovat jako při chůzi, při sprintu je pak pata vytažena směrem vzhůru. Pokud tomu tak není, není co řešit. Dysfunkce kloubů prakticky v celém těle. Takže Lubko fotbalisto, tím je možno i definovat, proč je např. i český fotbal v takovém srabu. Oni totiž všichni ti "kondiční trenéři" předních klubů musí mít diplom jako ta doktorandka z FTVS UK. Já Ti mohu pouze poradit začít se rovnat podle "Pokynů" a chodit, chodit a chodit. Ale zase slibuji... a pak, jednoho dne, se zcela určitě dostaví pocit běžet. Ale ten opojný pocit síly musí vyjít z Tvého těla, ne že Ty chceš protože jinak celý den sedíš. Možná by jsi se divil, ale je spousta mužů mezi 30-50 lety, jejichž sen je dokázat zaběhnout maraton. Ne na čas, ten u toho není vůbec rozhodující, ale pouze z pocitu vlastní síly....Rozumím jim, chce to však před tím hodně správně chodit kvůli koordinaci všech svalů a naučit tělo znovu optimálně dýchat a pravidelně pít. Aby je to nezlomilo ale ještě více posílilo. A pak to pomalu zkoušet, hodně přirozeně chodit v terénech a postupně přidávat běh, speciální výživa v tom nehraje téměř žádnou roli. Tak to je všechno Lubko sportovče.

© 2020 Blog terapeuta pohybových bolestí. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky